Zelený zákal – glaukom


Zelený zákal (glaukom)

 

Glaukom je chronické progresivní onemocnění, při kterém dochází k poškozování terče zrakového nervu, dále ke změnám zorného pole a v konečném důsledku i zrakových funkcí.

 

 

Charakteristické znaky glaukomu

 

Projevuje se zvýšeným nitroočním tlakem nad 21 mmHg (existuje ale  i druh zeleného zákalu s nízkou tenzí, tzv. normotenzní glaukom), změnami na zorném poli a změnami terče zrakového nervu.

 

 

Dělení glaukomu

 

Glaukom dělíme jednak podle příčiny na primární a sekundární (vyvolaný jiným očním či celkovým onemocněním, podáváním některých léků, např. kortikoidů apod.),  jednak podle šíře komorového úhlu na glaukom prostý s otevřeným úhlem ( je nejčastější) a glaukom s uzavřeným úhlem.

 

  

Vznik glaukomu

 

Na vzniku primárního prostého glaukomu s otevřeným úhlem se spolupodílí nerovnováha mezi tvorbou a odtokem nitrooční tekutiny a cévním zásobením terče zrakového nervu. Existují různé formy onemocnění. Již výše zmíněný glaukom s nízkým tlakem, kde i přes nízký nitrooční tlak progredují změny zorného pole a terče a kde se uplatňují jiné vlivy (nízký krevní tlak, cévní spasmy apod., či tzv. oční hypertenze, kde i přes vyšší hodnoty nitroočního tlaku ke glaukomovým změnám nedochází).

 

 

Zrádnost onemocnění

 

Zrádnost tohoto onemocnění spočívá zejména v tom, že probíhá prakticky skrytě, plíživě a bezpříznakově. Glaukom bývá často odhalen náhodně při vyšetření očním lékařem (např. při předpisu brýlí). Takový nález ale může být již pokročilý a nevratný. Každý člověk staší 40 let by měl být proto alespoň jednou ročně podroben vyšetření u očního lékaře, aby toto onemocnění bylo diagnostikováno včas. Totéž platí pro rodinné příslušníky pacientů, u kterých se glaukom vyskytuje, neboť se jedná o onemocnění dědičné.

 

 

Vyšetření

 

Anamnéza je u prostého glaukomu nevýrazná, u glaukomu s uzavřeným úhlem předcházejí prodromy (např. zamlžování vidění, vidění kruhů kolem světel, tlaky v očích či bolest hlavy, u záchvatu zeleného zákalu výrazná bolest hlavy a oka, spojená s nevolností a zvracením, “červené oko”, pokles vidění). Vyvolávajícím momentem může být aplikace mydriatik, pobyt ve tmě, psychické vlivy, celkově podané léky (např. Atropin apod.).

 

 

V oční ordinaci se provádí specializované vyšetření - vyšetření štěrbinovou lampou k posouzení stavu předního segmentu a hloubky přední komory.

 

Oftalmoskopie

(zhodnocení stavu terče zrakového nervu)

 

Gonioskopie 

(vyšetření speciální čočkou k posouzení šíře koorového úhlu)

 

Tonometrie 

(měření nitroočního tlaku bezkontaktním tonometrem, pro přesnější účely aplanačně po předchozím znecitlivění rohovky kapkami)

 

Perimetrie

(vyšetření zorného pole na statickém peritestu)

 

HRT vyšetření – Heidelberský retinální tomograf

(laserscanové vyšetření úbytku nervových vláken na terči zrakového nervu a jeho porovnání vzhledem k normativní databázi, posouzení progrese změn)

 

 

 

 

Léčba glaukomu

 

konzervativní

(lokální v kapkách – dnes v nových preparátech beta-blokátorů, analog prostaglandinů, lokálních inhibitorů karboanhydráz, sympatomimetik, neuroprotektiv aj.)

 

laserová

(iridotomie u typů glaukomu s uzavřeným úhlem)

 

chirurgická 

(trabeculectomie, hluboká sclerectomie s využitím implantátů)  zjednodušeně možno říct provedení komunikace z nitra oka vně pro zlepšení odtoku nitrooční tekutiny a následného poklesu nitroočního tlaku, léčba prováděná ambulantně v místní anestezii

 

 

Léčba glaukomu je celoživotní a vyžaduje trvalé a pravidelné sledování pacienta. Jen tak se lze vyvarovat předcházení ireversibilních změn terče zrakového nervu a zorného pole.